Paradise Lost - OBSIDIAN CD

Obsidián... temný, lesklý a černý: tak by se dala shrnout hudba, kterou PARADISE LOST tvořili v uplynulých 32 letech, i když se tato britská kapela s dlouhou tradicí vždy bránila tomu, aby se omezila na tak jednoduchý vzorec. PARADISE LOST, poháněni nespoutanou kreativitou a vášní pro údernou a přesvědčivou hudbu, se v uplynulém desetiletí vzepřeli všem okolnostem a vrátili se silnější než kdykoli předtím. "Momentálně se nám daří," říká kytarista a spoluzakladatel Greg Mackintosh. "Několik posledních alb si vedlo dobře a my se pomalu propracováváme zpět na festivalové line-upy. Ale myslím to spíš ve smyslu uvolněnosti a spokojenosti. Nyní je velmi vhodná doba na to, abyste se stali součástí filmu PARADISE LOST." PARADISE LOST se po svém vzniku v Halifaxu v západním Yorkshiru v roce 1988, kdy vystoupili ze stínu a pronikli do londýnského undergroundu, nemuseli nutně jevit jako metaloví hrdinové. Ale poté, co položili základy celého subžánru svým raným death/doomovým majstrštykem "Gothic" a dobyli metalový mainstream syrovou silou "Draconian Times" z roku 1995, se ještě neuspokojili, začali postupně a zručně, žánrové hranice a mistrně se vyvíjí od černého umění alt-rockových klasik 90. let "One Second" a "Host" k tvrdému, ale zároveň jemnému stylu alb "Faith Divides Us - Death Unites Us" z roku 2009 a "Tragic Idol" (2012). Poslední dvě alba kapely - "The Plague Within" (2015) a "Medusa" (2017) - byla chválena především za úspěšný návrat k brutálnímu přístupu staré školy, dvě kolosální díla o pomalé smrti a duchovní porážce. PARADISE LOST, označovaní za jednu z nejcharismatičtějších koncertních kapel vůbec, zahajují novou dekádu jako veteráni, legendy a ikony několika generací drsných metalistů. V souladu s tradicí, že kapela nikdy nepřináší to, co od ní ostatní očekávají, vydává v roce 2020 jedno z nejrozmanitějších a nejtemnějších děl. "Když jsme začali psát tohle album, prostě jsme si sedli, přemýšleli o něm a řekli si: 'Uvidíme, co z toho vyleze!'" říká Greg. "Nikdy jsme si neprošli tím, že bychom podepsali smlouvu s velkým vydavatelstvím a pak byli pod neustálým tlakem. Jediný tlak jsme vyvíjeli my sami. Jen jsem chtěl, aby znělo trochu hladčeji než minulé album a trochu jeskynněji v rytmu! (smích) Myslím, že to byly jediné zásady, které jsme si stanovili. Na "Meduse" se ta pomalá, drsná atmosféra táhla celým albem, takže by mě to nudilo stejně jako kohokoli jiného, kdybych to udělal znovu. Takže tentokrát to bude mnohem pestřejší." Šestnácté studiové album PARADISE LOST, "Obsidian", upouští od strašidelného, krátkozrakého přístupu svého bezprostředního předchůdce ve prospěch bohatší a dynamičtější šíře černých tónů. Od klamné elegance úvodní "Darker Thoughts" až po drtivý, barokní doom závěrečné skladby "Ravenghast" je "Obsidian" ukázkou kapely, která mistrně ovládá a zvládá obrovskou šíři živých nápadů. Nejpozoruhodnější je, že na albu najdete hned několik písní, které jako by čerpaly inspiraci přímo z milovaných, zelím posetých slavných časů goth rocku 80. let: zejména zbrusu nová hymna PL "Ghosts" je jasnou zárukou plného parketu v každém dobrém gotickém klubu. "Dnes už není moc lidí, kteří by si pamatovali gotickou scénu 80. let!" říká se smíchem Greg. "Takže doufám, že to pro mnoho lidí zní docela osvěžujícím způsobem. Ale věci se mění, točí se v kruhu. Ještě koncem 80. let byla gotická hospoda nebo klub na každém rohu a teď už tam není nic. To je něco, co se mi opravdu líbilo, ale nechtěl jsem to přiznat! Ale za tu dobu, co to děláme, už mě to prostě nezajímá. První album, které jsem si koupil, bylo The Kids From Fame, takže na to kašlu. (smích)" "Posledních deset let se Greg věnoval death a doom metalu," poznamenává frontman a spoluzakladatel kapely Nick Holmes. "Ale když píše tyhle gotické věci, je v nich opravdu dobrý, takže jsem ho povzbuzoval, aby toho dělal víc! Má na to talent a je dobré album trochu rozbít. Všechny různé směry můžete dát pod jedno víko a stále se k sobě hodí. Rád kombinuji různé styly, spojuji jemné věci s těmi na plný plyn!" "Obsidian", který produkovala sama kapela s pomocí studiového guru Jamieho 'Gomeze' Arellana, je přesvědčivým důkazem nezkrotné touhy PARADIES LOST vyvíjet se. Fanoušci syrové dravosti posledních dvou alb si přijdou na své v hrozivých, strupovitých skladbách jako "The Devil Embraced" a "Serenity", zatímco gotičtěji naladěné posluchače okamžitě osloví "Ghosts", mrazivá antibalada "Forsaken" a nádherně zlověstná "Ending Days". Mezi těmito dvěma extrémy PARADISE LOST přetvářejí svou dlouholetou hudební identitu a výsledkem jsou jedny z nejodvážnějších a nejdobrodružnějších písní jejich dosavadní kariéry. Holmes, který si chce uchovat a udržet tajemství své kapely, se zdráhá vysvětlovat detaily svých textů, ale "Obsidian" je rozhodně album, které má mnoho temných příběhů. "Není tu žádné zastřešující téma. Jde jen o to, jak se v danou chvíli cítím," vysvětluje Nick. "Pokud za tím vůbec stojí nějaký koncept, pak je to myšlenka, že některá rozhodnutí mohou ovlivnit naši budoucnost ve velmi dalekosáhlém smyslu, jako motýlí efekt. Líbí se mi tento koncept: dnes uděláte něco, co později vyústí v něco jiného. Je to jako v epizodě Curb Your Enthusiasm, kdy Larry David s někým mluví a vy víte, že bude později potřebovat jeho pomoc, ale on už si s ním zahrává! (smích)" Fanoušci drtivé doomové fáze PARADISE LOST se nemusí bát ani rozmanitého přístupu "Obsidianu". Vzrušující kontrast k optimistickým, pulzujícím rytmům "Ghosts" a jeho gotickým protějškům představuje závěrečná skladba alba "Ravenghast", kterou lze rozhodně zařadit mezi nejtemnější a nejtěžší písně, jaké kdy kapela nahrála. "Název pochází od Grega," vysvětluje Nick. "Nechal jsem si ho, protože se mi to slovo líbí. Píseň je o bitvě; jak poznáte, kdo vyhrál, když je po bitvě? Vidíte velké války, na jejichž konci lidé stále bojují a zabíjejí, i když válka technicky vzato skončila. Kdy si někdo řekne: "Počkejte, my jsme vyhráli! ' Je hrozné zemřít po bitvě, že? Je to trochu jako Monty Python! Ta píseň je tak strašně naštvaná, že je to jako divoká jízda na koni. Jinak to ani nejde." Nick Holmes - vybaven jedněmi z nejsilnějších písní své kapely - vykouzlil pro "Obsidian" téměř podmanivou sbírku textových poselství a tajemných slov a Greg Mackintosh zjistil, že tato mystická aura je základní součástí identity PARADISE LOST. "Nick se někdy snaží vysvětlit, o čem jsou texty, ale já se to raději snažím pochopit sám," říká kytarista. "Má takový záhadný způsob psaní textů a to se mi opravdu líbí. Je to důležitá součást naší práce." PARADISE LOST - přestože se nacházejí ve čtvrté dekádě své kariéry - nikdy nezněli tak silně a definovaně, jako když umí přivést temnotu k životu. "Obsidian" je dalším vrcholem jejich temné kariéry, nejenže je srovnatelný s jejich opusy "The Plague Within" a "Medusa", ale je umělecky větší, má větší hloubku, barvu a emoce. Zatímco mnoho kapel jejich věkové kategorie se usadilo v oblasti nostalgie, PARADISE LOST zůstávají živou, prvotřídní a hnací silou metalového mistrovství. Kapela bude v roce 2020 opět brázdit festivalová pódia, než začátkem příštího roku zahájí turné k albu "Obsidian". Jak již bylo zmíněno, je to dobrý čas být součástí PARADISE LOST. "Vzpomínám si, jak jsem před časem dělal rozhovor s Tomem Angelripperem ze SODOM a on mluvil o cyklu psaní alb a koncertování. Říkal, že to prostě nikdy nepřestaneš dělat a najednou je z tebe stařík!" směje se Nick. "Je to docela zvláštní! Ale nikdy nenajdete cestu ven. Děláme to už tak dlouho, že by bylo špatné přestat. Prostě se nám to líbí a z nového alba máme taky velkou radost... i když to tak nezní (smích).", 15. kvě 2020, Nuclear Blast

Podívejte se, kde můžete produkt koupit:

98% (16 945×)

Skladem2 ocenění

Paradise Lost: Obsidian - CD

379 KčDoprava od 59 Kč

Koupit přes HeurekuDo obchodu

Paradise Lost: Obsidian - CD